Bazalka

Když ucítíme její vůni, nemůžeme si ji s ničím splést… Bazalka je jednoletá stálezelená bylinka z čeledi hluchavkovitých, jejíž domovina je v Indii a asijských tropických oblastech. Za staletí ale zdomácněla i v evropských zahrádkách a skvěle se jí daří.  Všechny druhy bazalky mají tuto svoji vlastnost velmi charakteristickou a nezaměnitelnou. A i to je jedním z důvodů, proč je bylinka tak oblíbená. Generace pěstitelů vyšlechtily nespočetné množství druhů bazalky – pastva pro oči, nos i chuťové pohárky.

BAZALKOVÝ OLEJ

BAZALKOVÉ PESTO

V naší zahradě a v podílech našly své místo:

Bazalka velkolistá:

Tato se řadí k velmi známým druhům. Je obdivována pro velké, zelené, aromatické listy. Lze ji pěstovat jako letničku v květináči, nebo ji můžeme vysadit do záhonu.

Bazalka červená:

Je typická svojí načervenalou až purpurovou barvou listů a i květy se zbarvují dorůžova a fialova. Rovněž má o něco ostřejší a intenzivnější chuť i aroma. I zde existuje více poddruhů s jemnými nuancemi.

Bazalka limetková:

Má drobnější užší listy a svěží limetkovou sladce bazalkovou vůni.

Okrasná a užitečná:

Své místo si bazalka vydobyla v záhonech i květináčích, Je na pohled krásná, druh od druhu hýří tvarem i barvou listů a květy jsou vděčnou zastávkou pro hmyzí opylovače. Podle poskytnutého prostoru a živin v půdě může mít listy drobné ale také překvapivě velké. Nejlepší jsou ty do střední velikosti. Uchovávají si nejvíce vláhy a šťavnatosti.

Prospěšné přátelství:

Pokud pěstujeme tuto rostlinu společně s rajčaty nebo paprikami na jednom záhonu, vzniká vzájemné přátelství, kdy bazalka pomáhá ochraňovat plodiny před škůdci. To už jsme si pověděli v článku o rajských jablíčkách. Sama si však bere výživu z půdy opečovávaných rajčátek nebo paprik. Je pak mohutnější a výnosnější než bazalka v květináči. Ale i ta za oknem potěší a udělá velkou službu.

Pomocnice pro naše zdraví:

Všechny druhy bazalek se vyznačují velkým obsahem vitaminu C. V bazalce červené je i vyšší podíl betakarotenu – provitamínu A těch dobrých minerálních látek! Hořčík, železo, vápník a draslík. Dále tu najdeme silice, éterické oleje, bazalkový kafr a třísloviny, které povzbuzují činnost trávicích orgánů, zlepšuje chuť k jídlu, tlumí pocit hladu. Navíc obsahuje řadu látek, které stimulují odvodnění organismu, urychlují metabolismus a spalování tuků, omezují pocit nadýmání. Látky v bazalce obsažené napomáhají vylučování žluči, zklidňují žaludek a působí mírně dezinfekčně. Ale není to jen o trávení. Silice obsažené v rostlině jsou jedním z nejúčinnějších antidepresiv a pomáhají při nervovém napětí, kdy někteří lidé mají sklony k přejídání. Pomáhá prý třeba jen žvýkat čerstvě utržený a omytý lístek, kdo snese.  Nadrcené lístky mají protizánětlivé a hojivé účinky, můžeme je přikládat na drobné ranky či odřeniny. Nálev ulevuje při vykašlávání a dezinfikuje ústní dutinu, je vhodným doplňkem při léčbě chřipky a nachlazení. Oblíbenost bazalky v kuchyni možná podpořila i zkušenost našich předku, od kterých plyne myšlenka, že bazalka je i výborné afrodiziakum… Prostě využití všestranné.

V kuchyni nepostradatelná:

To je celá bazalka! Už naši předkové znaly její dary a uměly je plně využívat. Zvláště ve středomořské kuchyni si bez ní kulináři nedovedou představit tolik jídel… Nejchutnější a nejsnáze dostupné jsou přímo mladé listy. Jsou voňavé a šťavnaté. Chuťové doplnění pokrmů s bazalkou a rajčaty je přímo pověstné. Známé a oblíbené je také bazalkové pesto, milovníci těstovin ho tolik ocení. Skvěle se také hodí k cuketovým špagetám, na pizzu nebo do domácích sendvičů. Nezapomeňme na olivový olej, který je touto bylinkou obohacen. To už jsme ozkoušeli v našem receptáři… A jak s ní můžeme kouzlit dál? Používá se všeobecně k ochucování pokrmů, jako např. rajčatové saláty, sýry, ryby, také do těstovin a nejrůznějších omáček. Zajímavá je možnost doladění nápojů, bylinkových vod.

Bazalka se samozřejmě využívá nejen kuchyňských hrncích, ale bývá i přísadou třeba vonných svíček proti napětí, nebo je častou ingrediencí olejů a krémů v péči o tělo.

Tato aromatická bylina je velice citlivá na teplo a zvlášť čerstvé listy rychle ztrácejí své nezaměnitelnou vůni a svěží zelenou barvu listů. Ty jakoby šednou. Proto se do pokrmů přidává nejlépe až těsně před před servírováním pokrmu.

Jak si ji uchovat na později?

Jedna z možností je zamrazit. Jednotlivé očištěné lístky nejlépe mrazíme v kostičkách na led. Sušením prý obvykle ztrácí část svého typického aroma, listy často černají. V tomto případě to není ta pravá cesta. Ale jsou i skalní zastánci sušení. Někomu se daří… Další dobré řešení je  v našem receptáři zmiňované naložení do oleje. Je k rostlině i k nám šetrné a prověřené generacemi. Ať už je to bazalka v oleji samotná, nebo jsou přimíchány jiné výborné přísady.

Listy otrháváme průběžně po celou dobu vegetace a využíváme až do doby květu. Když pravidelně zaštipujeme listy, zabráníme mírnému dřevnatění. V době květu se může sklidit celá nať. Některé rostlinky ale nechme kvést, prospějeme tím hmyzu a včelám, které květy bazalky milují.

Milovaná i proklínaná. Ale ona za to nemůže…

Bazalka je mnohdy označována za „královnu bylin“, protože má jméno odvozené z řeckého slova „ basileus“, neboli král. Po určité období však byla považována za ďábelskou bylinu, protože její název byl zaměněn za latinské „basiliscus“ – bazilišek.

My si ji užijme se všemi jejími pozitivními vlastnostmi i krásou!