Mrkev
Dnes začneme hádankou a končit budeme oslavou svátku.
„Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku.
Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká.“
Co je to? (Ano, kdo by hádal mrkev, neplete se 😊.)
Už od dětství ji pozná každý z nás. Známá kořenová zelenina z čeledi miříkovitých, bez které se v kuchyni takřka neobejdeme. A není to jen ta známá oranžová. Od původní plané mrkve se liší zejména mohutností kořene. Barva může být bílá, žlutá, oranžová, červená, nachová, fialová i vícebarevná (např. zvenku fialová, vevnitř oranžová nebo bílá). Při přípravě je to s těmi barevnými stejné, jen je to milé zpestření jídla – nejen pro oko.
Malé ochutnání a receptů bude i přibývat…
MRKVOVÝ OLEJ PRO ZDRAVÍ I PRO KRÁSU
TIPY NA ZPRACOVÁNÍ MRKVOVÉ NATI
Prochroupat se ke zdraví:
Mrkev je bohatým zdrojem betakarotenů a vlákniny. Tato kořenová zelenina je také velkou zásobárnou antioxidantů. Obsahuje vitamín A, C, K, B8, kyselinu pantothenovou, kyselinu listovou, draslík, selen, železo, měď a mangan. A protože, jak už známe ze školy, zmíněné vitamíny patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, je vhodné mrkev podávat nebo připravovat s pověstnou kapkou oleje nebo tuku. Tím se usnadní vstřebávání a prospěšnost látek. Asi u každého receptu najdeme tento maličký odkaz.
- Mrkev není zdravá jen pro naše oči, jak se traduje. To je také pravda – Je bohatá na betakaroten, prekurzor vitamínu A, který vyživuje sítnici. Podílí se tak na kvalitním vnímání zrakového vjemu. Tím, že obsahuje všestranný zesilovač zraku (právě betakaroten, lutein, provitamin A), pomáhá při potížích při špatném vidění v tlumeném světle a šeru.
Ale také…
- Pomáhá srdci, cévám i mozku:
Pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a tím brání problémům se srdcem, snižuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Pomáhá uvolnit napětí v cévách, čímž se zvyšuje průtok krve. Draslík je zde vazodilatační činidlo, které udržuje průchodnost cév. Je vhodná i pro regulaci krevního cukru. Betakroten napomáhá i zmírnění projevů stařecké demence a Alzheimerovy choroby.
- Ocení ji naše trávení:
Podporuje trávení a zažívání (zdroj vlákniny pektin), stimuluje peristaltický pohyb trávicího traktu a sekreci žaludečních šťáv. Působí v syrovém stavu proti zácpě a chrání tlusté střevo. Vařená pak pomáhá proti průjmu. Snižuje riziko rakoviny tlustého střeva. Zdraví prospěšné látky pomáhají zdraví už v ústech. Stimulují se zde dásně a vyvolávají nadměrné slinění (alkalické látky bojují proti bakteriím).
- Posiluje imunitní systém:
Ano – právě vysokým obsahem vitamínu C. Má antiseptické, antioxidační a antibakteriální účinky. Tomu napomáhá i selen. Prostě mrkev nám pomůže při posílení zdraví po nemoci.
- Pro kosti:
V mrkvi je obsažen vitamín K1, který má velký význam nejen pro správnou srážlivost krve, ale také zdravý metabolismus kostí i cévních stěn. Podporuje mineralizaci kostí a brání vzniku osteoporózy.
- Ochrana naší pokožky:
V mrkvi obsažené provitamíny i vitamíny napomáhají zdraví naší pleti, kůže obecně i zdraví vlasů. Urychluje se hojení ran a regenerace pokožky, která je více svěží a vláčná. Karotenoidy, které obsahuje třeba mrkvový olej ve velké míře obsahuje, výrazně zlepšují obranné vlastnosti naší kůže, chrání ji před mnoha infekcemi a také zlepšují její obranu před škodlivými účinky příliš silného slunečního záření.
Výběr a skladování:
Podle oka, podle hmatu. Neměla by být scvrklá, rozpraskaná ani napadená. Na pohmat by měla mrkev být vždy pěkně tvrdá. Nejlepší je vždy ta, o které víme odkud je, ta domácí ze zahrady. U doma vypěstované mrkve se někdy stává, že starší a mohutnější kusy už bývají ve středu kořenového svazku dřevnaté. Dávejme přednost tedy mladším mrkvičkám. Do zásoby lze kořeny skladovat v bedně s pískem a samozřejmě mražením. Pokud mrkev v ledničce gumovatí, přednostně ji využijme, nebo ji můžeme osvěžit namočením do studené vody, ze které se mrkev napije a získá svou tvrdost zpátky.
Pestré využití:
Loupat? Neloupat. Obojí je možné. Záleží na našem přístupu a šetrnosti. Oloupaná mrkev je o něco sladší, nemá onu přirozenou zemitost. A pak je to prosté. Mrkev má všestranné využití: Nejjednodušší svačinka – chroupání jen tak do ruky, první příkrmy pro děti, chutná pyré, šťávy, oleje, saláty, do polévek, do zeleninových směsí, k nakládání, dušení, pečení, glazování, využití mladé mrkvičky, oblíbená příloha, podklad do omáček, pečení sladkého, slaného a mnoho dalšího.
Mrkev je také jedna z těch surovin, která nám dokáže hodit záchranné kolo – několik koleček – když jídlo přesolíme. Syrovou mrkev oloupeme, nakrájíme ji na plátky, přidáme do jídla a necháme v něm asi 15 minut vařit. Pak všechny kousky vylovíme a pokrm můžeme podávat. Uvařenou mrkev nemusíme vyhazovat, můžeme ji použít třeba do polévky.
A ta svátková zajímavost nakonec?
Fanoušci pro ni vymysleli dokonce její celosvětový mezinárodní den. Ten slaví každoročně 4. dubna. Tak si to zapište do diáře a oslavte to nějakou dobrotou – třeba i z našeho receptáře.
Hezký den všem!
