Zpět ke kořenům, aneb objevme zapomenutou sílu ovesného a černého kořene.

Ovesný kořen má mnoho lidových názvů. Už naše babičky mu říkávaly – kozí vous, kozí bradka, tragopogon, zimní chřest a bílý kořen. V kuchařské hantýrce je často zván jako salsifis nebo salsify. Je to tak trochu zapomenutá a znovuobjevená kořenová zelenina využívaná snad více v oblasti Francie, Polska a Ruska. Ale nebojme se jí ani my a objevme, co je ovesný kořen – Kozí brada pórolistá  (Tragopogon porrifolius).

SALÁT PRO CHLADNĚJŠÍ DNY

Vypadá vzdáleně jako světle béžová mrkev s mnoha menšími kořínky. Kořen chutná sladce, velmi jemně a je aromatický. Je ho více druhů, ale ke spotřebě se obvykle používají kořeny speciálně pěstovaných plodin.

Obsahuje hodně vody, vlákniny, sacharidů a něco málo tuku a bílkovin. Ale vitamínem B je přímo napěchovaný. Ukrývá se v něm celá skupina – B1, B2, B5, B6 i B9 – kyselina listová. Z dalších zdraví prospěšných látek jsou to zejména sodík, draslík, fosfor, hořčík, vápník, měď, mangan, zinek, železo a omega-6 polynenasycené mastné kyseliny.

A jak je prospěšný pro naše tělo?

Zlepšuje chuť k jídlu, množství trávicích šťáv a činnost střev. Čistí střeva a má očistné detoxikační účinky i na játra. Působí blahodárně na činnost srdce i cév. Snižuje krevní tlak i krevní cukry. Má mírný močopudný účinek a pomáhá nám i pro krásu – ničí zápach z úst, urychluje růst vlasů, posiluje zuby a nehty. Šťáva nebo kořenová šťáva použitá zevně potlačuje hnisavé zánětlivé procesy, je vhodná jako prevence akné a napomáhá rychlému hojení popálenin.

A když už naše tělo s nemocí zápasí, pomáhá zvýšit imunitu. V případě nachlazení stimuluje ovesný kořen tvorbu hlenu a usnadňuje vykašlávání.

Nedoporučuje se ale pro děti do mladšího školního věku a pro těhotné a kojící matky.

Využití v kuchyni?

Ovesný kořen se podává nejčastěji jako příloha a přidává se jako přísada do salátů. Vynikající je samozřejmě syrový, ale také chutná vařený a dušený, smažený v těstíčku nebo pečený na grilu. Chuť kořene se skvěle doplňuje i se sýry, rybami a bylinkami.

A malý fígl skoro před každou jeho úpravou.

Připravte si citrón a vodu. Aby se totiž kořen zbavil své zemitosti a hořkosti, je dobré ho namočit v roztoku soli, kyseliny citronové nebo citronové šťávy.

Ovesný i černý kořen -oba  jsou si svými vlastnostmi i využitím velmi podobné.

Černý kořen (Scorzonera hispanica)

KRÉMOVÁ POLÉVKA Z ČERNÉHO KOŘENE S OŘECHOVÝM PESTEM A DÝŇOVÝMI SEMÍNKY

Tahle neprávem opomíjená zelenina je lehce stravitelná, může zpestřit i náš jídelníček. Dalo by se říci, že se podobá křenu, chutná jako pastinák a připravuje se jako chřest. Původně to byla i hojně využívaná léčivka.

Na první pohled vypadá a podle lidového názvu i zní, trochu strašidelně. Říká se mu i Hadí mord španělský. Ale zdání klame. Po oloupání díky své slonovinové barvě připomíná chřest. Chuťově se však od něj liší. Vůně je intenzivnější, s ořechovou příchutí, konzistencí se podobá mrkvi nebo pastináku. Je z čeledi hvězdnicovitých a jeho původ je ve Španělsku. Roste téměř v celé Evropě, i u nás. 

Díky velkému množství hodnotné vlákniny se doporučuje jako skvělé dietní jídlo i pokrm pro diabetiky. Obsahuje totiž mnoho sacharidů s převahou inulinu, který dobře snášejí. Obsahuje i další látky, které podporují trávení a činnost žláz s vnitřní sekrecí. Je bohatý na vitaminy C, E, B1, B2, provitamin A, z minerálních látek je zde hodně vápníku, hořčíku, železa, mangan, měď, fosfor a zinek.

Je velmi dobře stravitelný, proto se využívá pro šetřící diety, ale i revmatiky nebo k zotavení střevní mikroflóry po léčbě antibiotiky či střevní chřipce. Léčí i chronické záněty močových cest a ledvinové kaménky. Povzbuzuje látkovou výměnu, je vhodný při ekzému, dně a revmatismu, ale také při osteoporóze, zlomeninách a problémech s klouby, protože vyživuje klouby i kosti.

A i tady platí pár zásad, kterých je dobré se v kuchyni držet. Před konzumací je třeba kořen oškrábat nebo uvařit ve slupce a potom jde velmi dobře oloupat. Aby kořeny dále nečernaly, je dobré je před vařením dát do mírně okyselené vody – opět do vody s citrónem, nebo dát na jeden litr vody 2 lžíce octa.

A jak si ho dopřát? Do salátů syrový, s jogurte, smetanou, jablky a mrkví. Je to chuťově velice osvěžující kombinace. A pak třeba i podušený podáváme jako přílohu k masu nebo zapečený se sýrem a šunkou. Také listy rostlinek z vlastního a bio pěstování jsou použitelné do salátů. Stačí jen dobře omýt.

Tak s chutí do kořenů! 🙂