KEDLUBNY

  • Ten, ta, to – kdo je kdo?

Čeština nám u téhle zeleniny dovoluje používat tvar kedluben i kedlubna. Vše je správně a tak je to správně, protože tahle naducaná bulva v odstínech bílé, zelené a modrofialové barvy je napěchovaná zdravím a vitalitou.  

KEDLUBNOVÉ PLNĚNKY

Z naší zahrady k vám do bedničky nejspíše poputuje kedlubnový gigant známé bílé barvy i modrý krasavec, jako je třeba Azur star gigant.

Kedluben z velkého rodu Brassica je jedna z nejrozšířenějších košťálových zelenin pěstovaných u nás. Jako mnoho podobných rostlin má svůj původ v oblasti Středozemního moře, v Číně, nebo Tibetu. Ideální půda pro jeho pěstování je hlinitá až hlinitopísčitá s dostatkem humusu a minerálních látek. Nedostatek nebo přebytek vláhy způsobují dřevnatění nebo praskání. Existuje mnoho vyšlechtěných odrůd vhodných pro ranou nebo pozdní sklizeň.

  • Ten pravý pro zdraví

Kedluben nám poskytne vitamíny skupiny B, provitamín A (karoten) a vitamíny K, E a C. Toho obsahuje takové množství, že jedna středně velká bulva dokáže pokrýt denní potřebu u dospělého člověka. Kromě vitamínů je nesmírně bohatý také na minerální látky. Najdeme tu draslík, vápník, železo, zinek, fosfor, hořčík, sodík, chlór, měď, jód, mangan, selen i sloučeniny síry. Dále v předchozích článcích zmíněné hořčičné oleje – pomocníky v boji proti rakovině i rostlinná barviva s antioxidačními účinky. Velký je i podíl vlákniny v obou formách – rozpustné i nerozpustné. Rozpustná vláknina se podílí na snižování cholesterolu v krvi a nerozpustná je výborná pro činnost střev a je vhodná jako doplněk při redukci váhy. Díky vitamínům a minerálům se podporuje a zvyšuje imunita organismu. Velice kladný vliv májí v kedlubnu obsažené látky i na vzhled, konkrétně na zpevnění pokožky, nehtů i vlasů.

  • Kam s ním, než ho sním a co s tím lupením…

Kedlubnové listy jsou podobně jako u ředkviček trochu podceňovanou částí. Jsou ale nabité vitamíny a živinami více, než je celá bulva. Mladé se hodí do salátů, na pesto, na falešný špenát, nebo do (nejen kedlubnové) polévky. Pokud je nechceme jíst, alespoň si je prohlédněme – hodně nám napoví o čerstvosti a „kondici“, když si kedluben vybíráme. Také se podívejme, jestli bulva není rozpraskaná. Kedlubny a jinou kořenovou zeleninu můžeme uložit do lednice, vyhovuje jim chlad a vlhko. Když nám to bydlení umožňuje, je pro ně nejlepší tmavý studený sklep. Naše babičky tuto zeleninu skladovaly v přepravkách naplněných vlhkým pískem, v němž přečkala krásně čerstvá celou zimu. 

  • Kedlubnové pochutnání

Kedlubny se nejčastěji jedí za syrova. Chutnají dobře už i malým dětem. Jsou výborné samotné třeba jako plátky na chleba s máslem, nebo jako součást zeleninových salátů. Dají se i vařit, dusit, zapékat, grilovat, mohou se z nich dělat zeleninové placky. Známou přílohou bývá kedlubnové zelí. Můžeme je i smažit v trojobalu jako vege řízek. Také se používají jako součást zeleninových salátů a dušených zeleninových směsí.

Klidně zkuste i náš recept jako lehký oběd nebo vychytanou večeři.