Pórek

Víte, že tuto lahůdkovou zeleninu znali a zpracovávali už staří Egypťané, Řekové a Římané?

Ano, má domovinu v jižní Evropě a jihozápadní Asii a z divokého druhu lidé za mnoho generací vypěstovali ten báječný dlouhý pórek, který známe dnes.

A protože i na naší zahradě už chce ten bílozelený fešák ze záhonu ven, podívejme se na něj zblízka. I na pár dobrot, které si z něj připravíme. Nezapomeneme na tradiční báječnou a výživnou pórkovou polévku. Tu za chladných dní ochutnal jistě každý. Ale takový pórek laděný sladkokysele! Prostě dobrota! A pak přijde chuť na lehčí pokrm, vhodný pro pohoštění a hotový za chviličku:

PÓRKOVÁ POLÉVKA – JEDNA Z TISÍCE

PÓRKOVÁ POLÉVKA PRO TY, KTEŘÍ JI MAJÍ RÁDI KRÉMOVOU

PÓRKOVÉ ŠPALÍČKY V KARAMELIZOVANÉ SLADKOKYSELÉ OMÁČCE S KOZÍM SÝREM

PÓRKOVÁ POMAZÁNKA

  • Pórek – jak vypadá a kde roste:

Pórek je možné vysadit na téměř každou zahradu. Roste totiž v mnoha zeměpisných polohách. Je odolný i proti chladu. Ale víc než na teplotu je citlivý na obsah živin v půdě a dostatečnou vláhu.

Říká se mu také pór (Allium porrum) a patří do čeledi amarylkových podobně jako třeba česnek, cibule nebo pažitka. Je to dvouletá až vytrvalá rostlina. Jeho střední rovná část může dorůstat až 40 centimetrů na výšku a osm centimetrů na tloušťku. Jeho spodní část se společně s kořenem nachází v zemi, proto se pórek řadí mezi kořenovou zeleninu. Spodní část zůstává bělavá, protože pod zemí na ni nedopadá sluneční světlo. Na konci stonku rostou zelené, mírně oddělené listy. Rozlišuje se mezi jarním, letním, podzimním a zimním pórkem – poslední dva mají kratší a silnější stonky a intenzivnější chuť. Zimní pór je možné sklízet už od září, nebo ho lze ponechat na záhoně i v -15 °C mrazu, aniž by to mělo vliv na jeho výslednou kvalitu.

  • Obsah důležitých živin a vitamínů:

Pórek má velmi příznivý vliv na naše zdraví. Je totiž bohatou zásobárnou vitamínů, jako je vitamín C, E, vitamíny skupiny B, provitamin A.  Vitamíny jsou více obsaženy v zelené listové části, proto je vhodné zpracovávat pórek celý.  V pórku také nalezneme velké množství minerálních látek např. vápník, hořčík, železo, draslík, fosfor, selen, mangan a další prospěšné látky, jako je třeba karoten.

Další významnou složkou v pórku jsou sirnaté silice, které napomáhají trávení a povzbuzují chuť k jídlu. Právě tyto složky mu dodávají onu typickou mírně cibulovitou chuť, jako jsme už poznali třeba u jarní cibulky

Navíc je pórek bohatým zdrojem vlákniny a je chudý na kalorie, což může být prospěšné třeba při zdravé redukci váhy.

  • Vliv pórku na naše zdraví:

Vzhledem k mnoha prospěšným látkám, které se v pórku nachází, je i jeho působení na naše zdraví velice široké. Tato zelenina má blahodárné účinky na trávicí soustavu. Podporuje trávení, zlepšuje funkci jater a produkci žluči, pomáhá při nadýmání a zácpě právě díky svému vysokému obsahu vlákniny, posiluje chuť k jídlu.

Pórek má také diuretické (močopudné) účinky, proto je vhodný třeba pro lidi trpící dnou a revmatiky.

Pórkem lze pozitivně ovlivnit i mozkové funkce, posiluje srdeční činnost, ochraňuje cévy a upravuje hladinu krevního cukru. Pórek ovlivňuje i činnost imunitního systému a hojení ran. V boji proti infekcím pak vykazuje přímé protibakteriální, protivirové i protiplísňové účinky. Snižuje také riziko vzniku krevních sraženin.

  • Z moudrosti našich předků:

V lidovém léčitelství se pórek používá ke zlepšení hlasu a stejně jako cibule proti kašli. Je doporučovaný v podobě vývaru po léčbě antibiotiky, pomáhá totiž napravovat střevní mikroflóru. Vývar se doporučuje také podávat dětem trpícím průjmem. Další využití je potom na hmyzí bodnutí, kdy se pórek rozřízne a přiloží na postižené místo podobně jako cibule. Stejně tak můžeme postupovat v případě mírných spálenin.

  • Nákup, skladování a využití v kuchyni:

Při kupování pórku se ujistěte, že spodní část je neporušená a že na ní jsou kořínky. Je nutné dát si pozor na špičky listů, které by měly být pevné a čerstvé. Také velikost hraje roli. Pórky širší než cca 3,5 – 4 cm bývají tuhé a robustní. Někdo má rád ty, jiný upřednostňuje menší a křehčí. V chladničce lze pórek uchovávat v zásuvce na zeleninu asi pět dní. Lze jej také zmrazit v blanšírované formě. Ale pozor, vůni pórku snadno absorbují jiné potraviny, proto byste jej měli skladovat ve fólii nebo v plastovém sáčku. Pokud máte svůj vlastní pórek, nebo víte, že jste koupili čerstvý, je možné ho uchovávat až dva měsíce při teplotě 0 °C a při vysoké vlhkosti. Další možností, jak pórek skladovat, je zamražení.

Kořínky před přípravou odkrojte, staré a tuhé vnější listy odstraňte. Pórek dobře umyjte vodou. Nejlepší je rozříznout jej podélně na polovinu. Tímto způsobem lze snadno odstranit i částečky zeminy nebo písku, které se mohly dostat dovnitř. Velmi chutná a zdravá je i zmíněná zelená část pórku (až 15 centimetrů nad bílou částí).

Pórek v kuchyni je možné upravovat všemi postupy. Je vhodné ho vařit ve vodě nebo na páře, zapékat, dusit, smažit, zamrazit. Lze jej konzumovat v syrovém stavu. Každý jistě na sobě pozná, jak upravená zelenina mu chutná nejvíce.

Nejčastěji je  používán do polévek či omáček, ani zapékání s jinými druhy zeleniny či masa není výjimečné.

  • A jedna zajímavost nakonec:

Věděli jste, že pórek je národní zeleninou Walesu, jedné ze zemí Spojeného království? Zdejší bojovníci si kdysi vtírali jeho šťávu do kůže, což jim mělo přinést odvahu a ochránit je před zraněním. Ale i za Kanálem ho milují a francouzská kuchyně na něj nedá dopustit. A co my?